Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii 2017

Jana HODEROVÁ
již druhé ocenění práce matematiků

Již druhý pracovník Ústavu matematiky získal Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii. Za rok 2013 ji získal Pavel Štarha a za rok 2017 Miloslav Druckmüller z Ústavu matematiky FSI VUT v Brně. Uvedené ceny jsou přímým důsledkem toho, že právě tým prof. Druckmüllera a doc. Pavla Štarhy léta vyvíjí unikátní a nové metody analýzy obrazů, díky kterým jsou z pořízených dat schopni získat maximální množství informací.
Zde jsou podrobné informace o Ceně Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2017.

Abychom vyzdvihli podíl matematiky na výsledném zpracovaném obrazu autora Pavla Štarhy z roku 2013, citujme z článku http://www.astro.cz/spolecnost/sin-slavy/pavel-starha.html:

"...Když se v noci ze 6. na 7. srpna 2013 fotografovi Pavlu Štarhovi podařilo na Vysočině fotograficky zachytit několik nadoblačných blesků typu Red sprites (Rudí skřítci) nad bouří vzdálenou asi 130 km od něj u rakouských hranic, byl to pro něj nesmírně štědrý okamžik. A přesto znamenal jen startovní čáru před dlouhou cestou, na jejímž konci stál výsledný obraz opravený o mnoho nešvarů optiky i čipu. Právě matematická „čistota“ snímku dodala cejch jednoho ze světově nejdokonalejších záběrů tohoto těžko zachytitelného nadoblačného blesku..."

Na astrofotografii Miloslava Druckmüllera a Petra Horálka lze vidět ze Země zachycenou chromosféru Slunce, jak navazuje na další vrstvy sluneční atmosféry v oblastech okolo slunečního rovníku, zachycených okem družice Solar Dynamic Observatory NASA a doostřeny speciálním programem NAFE, který pro tyto účely prof. Druckmüller napsal. Sluneční póly jsou bez informace o chromosféře, neboť tuto část Slunce při pozorování z Facunda Měsíc nezakryl až k okraji. Náročný matematický proces, který předcházel získání výsledného obrazu, je stručně popsán v článku http://www.astro.cz/clanky/multimedia/cena-jindricha-zemana-za-astrofotografii-2017.html, odkud citujme:

"...Ani následný proces zpracování nebyl vůbec jednoduchý, ale výsledky jsou vskutku doposud neviděné. Obrazy byly převedeny do digitální podoby scannerem Nikon Super CoolScan 4000 ED, následně byla matematicky vytvořena maska odstraňující částečně rozptýlené světlo a dále byl použit adaptivní filtr pro snížení velkého globálního kontrastu a odfiltrován aditivní šum. Každý proces vyžadoval i přes využití výkonného počítače notnou dávku trpělivosti. Nakonec byly výsledky prolnuty s družicovými obrazy Slunce, pořízenými z vesmíru v čase blízkému času zatmění v Argentině..."

ZOBRAZIT VÍCE