VLADIMÍR BAŘINA - DIALEKTIKA
Ze zbírky Židlochovické inspirace (1983).
Marxisté tvrdošíjně
zkoumají Mars.
V Anglii
Ivan Blatný
v zahradách Clayburry Hall
zkoumá
tmavé stromy,
ve kterých číhá smrt.
Někdy si obě strany
nahlížejí
do svých zápisků.
Dialektika
osnuje spiknutí.
Marx začal smrkat
nové dílo úzkosti.
VÍTÁM VÁS NA SVÉ OSOBNÍ INTERNETOVÉ STRÁNCE,
KTERÁ JE VĚNOVÁNA PŘEDEVŠÍM MATEMATICE.... :-)
stránka je průběžně podle možností aktualizována:
I. GALERIE SLAVNÝCH MATEMATIKŮ
V následující galerii se můžete seznámit s portréty několika významných matematiků,
s jejichž objevy se dříve, či později, seznámíte.
N. H. Abel (1802-1829) K. Gödel (1906-1978)
J. Bolyai (1802-1860) Ch. Ramanujam (1887-1920)
G. Cantor (1843-1918) L' Hospital (1661-1704)
A. Cauchy (1789-1857) G. Leibniz (1646-1716)
R. Descartes (1596-1650) N.I. Lobačevskij (1792-1856)
L. Euler (1707-1783) I. Newton (1646-1727)
P. Fermat (1601-1655) B. Riemann (1826-1866)
E. Galois (1811-1832) B. Taylor (1685-1731)
C. F. Gauss (1777-1855K. K. Weierstrass (1815-1897)
N. H. ABEL J. BOLYAI A. CAUCHY
L' HOSPITAL R. DESCARTES L. EULER
P. FERMAT E. GALOIS C. F. GAUSS
G. LEIBNIZ N. I. LOBAČEVSKIJ I. NEWTON
B. RIEMANN B. TAYLOR K. WEIERSTRASSE
Zakladatel teorie množin G. Cantor svými nečekanými objevy způsobil třetí krizi matematiky.
GEORG CANTOR 1843-1918
Jeden z nejvýznamnějších matematiků všech dob, Kurt Gödel, se narodil v Brně.
Jeho matematické objevy se týkaly základů matematiky. Prostřední fotografie, na
na které je spolu s A. Einsteinem pochází z roku 1950. Gödelovy výsledky v
matematice byly stejně převratné a objevné, jako Einsteinova teorie relativity.
KURT GÖDEL 1906-1978
Andrew Wiles, matematik, který dokázal vyřešit po více než 350-ti letech nejslavnější
matematický problém všech dob, velkou Fermatovu větu.
ANDREW WILES
Galerii slavných matematiků uzavřeme portrétem geniálního indického matematika
Chidambarama Ramanujama.
II. STUDENTSKÁ INTERNETOVÁ KNIHOVNA
V souvislosti s knihovnou bych vás rád informoval o základním kurzu matematiky,
který na naší fakultě probíhá. Základním kurzem matematiky rozumím matematiku,
která je přednášena studentům v prvním semestru. Látka prvního semestru je velmi
rozmanitá. Obsahuje tyto partie matematiky: základy logiky a teorie množin, lineární
algebru, analytickou geometrii, diferenciální a integrální počet funkcí jedné reálné
proměnné. Zvládnutí uvedené látky během čtrnácti týdnů klade na studenty velké
nároky. Každou z uvedených partií je možno chápat jako samostatnou matematickou
disciplínu a lze ji studovat více, či méně samostatně. Tato praxe výuky je běžná
zejména na univerzitách. Pro každou z disciplín existuje řada učebních textů či skript.
Jejich kvalita je většinou dobrá, což je dáno specializací látky. Naproti tomu napsat
učební text, který pokrývá rozsáhlou část matematiky, která má být vyložena a studenty
pochopena za čtrnáct týdnů a přitom nemá mít formu mnohosetstránkové monografie,
je velmi těžké. Nebo nemožné? Učební texty a příklady, které v knihovně naleznete, vám
mají pomoci zvládnout základní kurz matematiky a případně nastudovat některé partie
z jiných zdrojů, než je doporučenál iteratura. Tato knihovna rovněž umožní studentům
srovnání matematických textů a úrovně výuky matematiky na různých vysokých školách.
Tato konfrontace je přínosem pro studenty i přednášející.Knihovna obsahuje učební texty
různých autorů, které jsou volně dostupné na internetu. Texty jsou ve formátu pdf.
Knihovna obsahuje nejrůznější skripta, interaktivní texty, které komunikují s uživatelem
krok za krokem, zbírky příkladů, nebo jen soubory úloh na procvičení některých výpočetních
postupů.
OBSAH KNIHOVNY:
A: LOGIKA A TEORIE MNOŽIN
Skripta, učební texty, zbírky:
1. P. Horák, Základy matematiky, skriptum, 2004, 100 stran, pdf.
2. P. Jirků, J. Vejnarová, Logika, skriptum, 2000, 161 stran, ps.
3. P. Kůrka, Úvod do matematické logiky a teorie množin, skriptum, 2001, 56 stran, ps.
4. J. Rosický, Teorie množin, pomocný učební text, 22 stran, pdf.
Soubory příkladů na procvičení:
5. J. Rosický, Příklady z teorie množin, 10 stran, pdf.
B: LINEÁRNÍ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE
Skripta, učební texty, zbírky:
1. J. Slovák, Lineární algebra, 1998, 125 stran, ps.
2. J. Slovák, Příklady z lineární algebry, 1998, 44 stran, ps.
Interaktivní učební texty:
1. R. Mařík, Lineární algebra, teorie a řešené příklady, 2005, 211 stran, pdf.
2. R. Mařík, Lineární algebra, operace s vektory a maticemi, 2004, 27 stran, pdf.
C: DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET V R
Skripta, učební texty, zbírky:
1. Z. Pospíšil, Diferenciální a integrální počet, 189 stran, pdf.
Interaktivní učební texty:
1. Robert Mařík, Limity, 2004, 125 stran, pdf.
2. Robert Mařík, Limity-anglicko, česky, 2004, stran, pdf.
3. Robert Mařík, Derivace, 2004, 159 stran, pdf.
4. Robert Mařík, Derivace-anglicko, česky, 2004, 14 stran, pdf.
5. Robert Mařík, První derivace a lokální extrémy, 2004, 93 stran, pdf.
Soubory příkladů na procvičení s výsledky:
D: CALCULUS VE VÍCEROZMĚRNÝCH PROSTORECH
Skripta, učební texty, zbírky:
1. Z. Došlá, R. Plch, P. Sojka, Diferenciální počet funkcí více proměnných s programem Maple V,
elekteronická učebnice matematické analýzy, 424 stran, pdf.
2. Jiří Klaška, Matematika II, učební text-teorie,2002, 36 stran, pdf.
3. Jiří Klaška, Cvičení z matematiky II, zbírka řešených úloh, 2002, 56 stran, pdf.
Soubory příkladů na procvičení s výsledky:
1. Robert Mařík, Definiční obory, 2004, ? stran, pdf.
E: MATEMATIKA NA POČÍTAČI-MAPLE
1. Z. Došlá, R. Plch, P. Sojka, Diferenciální počet funkcí více proměnných s programem Maple V,
elekteronická učebnice matematické analýzy, 424 stran, pdf.
2. Z. Došlá, R. Plch, P. Sojka, Nekonečné řady s programem Maple,
elekteronická učebnice matematické analýzy, 261 stran, pdf.
3. J. Klaška, 3 mapleovská cvičení pro základní kurz matematiky, 2005, 8 stran, pdf.
4. J. Klaška, Mapleovská cvičení pro druhý semestr, 2005, 6 stran, pdf.
XX: ALGEBRA, KOMBINATORIKA, TEORIE ČÍSEL
(Učební texty v angličtině)
1. A. J. Baker, An Introduction to p-adic Numbers and p-adic Analysis, 2004, 64 stran, pdf.
2. J. S. Milne, Fields and Galois Theory, 2003, 99 stran, pdf.
III. APLIKACE MATEMATIKY
Někteří studenti se mě občas ptají, k čemu matematika vlasně je? Především si myslím, že tuto
otázku by měl mít zodpovězenu každý, kdo získal maturitu. O to víc je překvapující, ptá-li se mě
student prvního semestru techniky. Pro tyto studenty mám připraveno několik obrázků.
To je ale jen částečná odpověď na položenou otázku. Matematika v dnešní době prorostla
téměř do všech vědeckých disciplín. V mnoha ohledech je právě matematika tím základním
pilířem, na kterém ostatní vědecké disciplíny stojí. Otázka studentů má často jiný podtext.
Proč se mám učit něco co mě nebaví a čemu nerozumím? Tato otázka nemá však s původní
otázkou nic společného.