Jubileum prof. Alexandra Ženíška

Seminář v aule VUT a článek v Pokrocích matematiky, fyziky a astronomie

Seminář na počest Alexandra Ženíška dne 27. ledna 2016

Nedávno si akademická obec VUT v Brně připomněla svého významného člena profesora RNDr. Alexandra Ženíška, DrSc. Stalo se tak 27. ledna 2016, kdy v aule Centra VUT proběhl u příležitosti jeho 80. narozenin slavnostní seminář pořádaný Ústavem matematiky FSI s přispěním brněnské pobočky JČMF. Prof. Ženíšek společně s prof. Milošem Zlámalem, jehož nedožité 90. výročí narození jsme si připomněli vloni, tvořili matematickou součást vědeckého týmu působícího na VUT a složeného z inženýrů (prof. Jiří Kratochvíl, Ing. František Leitner), programátorů (Ing. Libor Holuša) a dalších odborníků. Tato skupina položila koncem šedesátých let základy teorie metody konečných prvků, dodnes považované za nejvýznamnější výpočetní metodu v inženýrství.

Alexander Ženíšek (dále jen AŽ) se narodil 29. ledna 1936 v Brně. Po studiích fyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity se stal asistentem na Katedře fyziky. V roce 1967 se setkal s prof. Kratochvílem a prof. Zlámalem a začal se zabývat matematickou teorií metody konečných prvků. V roce 1970 se stal vědeckým pracovníkem Laboratoře počítacích strojů (pozdějšího Oblastního výpočetního centra VUT v Brně), kde působil celých 20 let. V roce 1990 přešel na Katedru matematiky Fakulty strojní VUT v Brně jako profesor matematiky, v letech 1994 – 2003 byl ředitelem Ústavu matematiky tamtéž. Má hlavní podíl na vytvoření nového studijního oboru Matematické inženýrství na FSI VUT. Po odchodu do důchodu se v roce 2005 stal emeritním profesorem VUT.

V prvním bloku přednášek, nazvaném „AŽ a metoda konečných prvků“, odezněly příspěvky prof. Jozef Kačura z FMFI UK v Bratislavě, prof. Jiří Kratochvíla z FAST VUT a prof. Michala Křížka z MÚ AV ČR, které byly věnovány přehledu a přínosu hlavních výsledků AŽ v oblasti metody konečných prvků. V druhém bloku „AŽ a Fakulta strojního inženýrství“ vzpomínali prof. Antonín Píštěk a prof. František Pochylý na svého učitele a jeho roli ve vědecké radě fakulty. Doc. Zdeněk Karpíšek a prof. Miroslav Doupovec zase připomněli zásluhy AŽ při vytváření studijního oboru Matematické inženýrství na Fakultě strojní VUT v devadesátých letech.

Třetí blok, nazvaný „AŽ a jeho renezanční osobnost“, se snažil mapovat velmi širokou oblast zájmů jubilanta. Zúčastněné hosty zaujalo vystoupení astrofyzika dr. Jiří Grygara, spolužáka a celoživotního přítele AŽ. Ten zvolil jako formu svého příspěvku interview, přičemž kladené otázky se týkaly klíčových období jubilanta a jeho zálib – poezie, šachu a karet. Rozhovor byl zpestřen řadou zajímavostí, včetně promítání dobových fotografií. Posluchači se např. dozvěděli, že oba spolužáci k vědě inklinovali již jako malí chlapci, když v jedné z uliček brněnské části Černá Pole „stanovili“ střed vesmíru. Dr. Grygar také prozradil, že zatímco on sám byl při výběru vysoké školy dávno rozhodnut pro studium astronomie, AŽ vzhledem k šíři svých zájmů váhal, a přihlášku ke studiu fyziky od něj na poslední chvíli „opsal“. Závěrečný příspěvek pak přednesla prof. Zuzana Došlá z PřF MU v Brně, která uvedla práce AŽ v oblasti popularizace teorie relativity a připomněla jeho básnické sbírky.

Mezi hosty byli v nemalé míře zastoupeni absolventi oboru Matematické inženýrství, jejichž zástupci na závěr předali jubilantovi fotoknihu zachycující historii tohoto studijního oboru ve fotografiích.